Donald Trump, který se do Bílého domu opět chystá 20. ledna 2024, plánuje zvrátit Bidenův verdikt, jež ovlivňuje vývoz amerického zkapalněného zemního plynu (LNG) a částečně i ropy. Realita je však taková, že kvůli probíhajícím soudním sporům to rozhodně nebude jednoduché.

Právní a politické bitvy, které se týkají těžby a vývozu LNG, negativně ovlivní nejen Trumpovy předvolební sliby, ale i celkové zabezpečení dodávek zemního plynu do Evropské unie (EU). EU se po uvalení sankcí na ruské dodávky stala závislou na americkém LNG, což vyvolává obavy o možné zdražení plynu a snížení dodávek.

Trump zvažuje vyhlášení národní ekonomické nouze, aby mohl zavést cla na dovoz energie.

V důsledku nabývání závislosti na LNG z USA by se tak mohla cena LNG v Evropě výrazně zvýšit. V roce 2024 skončilo více než 55 procent veškerého vývozu amerického LNG v přístavech EU, a v prosinci tohoto podílu dosáhl až 69 procent.

Bidenovy kroky zahrnují více než 2,5 milionu kilometrů čtverečních v Atlantiku, Tichém oceánu, Mexickém zálivu a v severním Beringově moři, což představuje přibližně pětinu pobřeží USA. Zablokování možností pro otevření dalších těžebních projektů v těchto oblastech nemá stanovený konec platnosti, jak uvedl Bílý dům.

Vzhledem k situaci s Ruskem, které zatím plánuje dodávat LNG do konce roku 2027, bude mít EU problém s nalezením alternativních zdrojů. Trump se již vyslovil ve smyslu, že pokud Evropská unie nesrovná své obchodní deficit s USA nákupem výrazného množství americké ropy a plynu, hrozí zavedením cel až do výše 20 procent.

Ekonomické i ekologické dopady Bidenových kroků se snaží analyzovat i nepodporující strany. Kritici všeho druhu ukazují, že nákladné dodávky LNG mohou zbytečně zatížit rozpočet evropských států a vyvolat frustraci mezi obyvatelstvem, které se potýká s rostoucími životními náklady.

Soudní spory a USA jako přední vývozce.

Spojené státy se staly největším vývozcem LNG v roce 2023, ovšem přes problémy s hydraulickým frakováním již zaznamenaly oslabení některých svých ekologických standardů. Toto téma nadále zůstává předmětem kritiky ekologických aktivistů, kteří argumentují, že postupy používané k získávání zemního plynu mohou mít devastující dopad na životní prostředí.

Současně se očekává, že v příštím roce plyn z USA zdraží, což se bude dotýkat především evropských zemí, které se potýkají s energetickou krizí. V případě, že by Trumpových plánů na přehodnocení exportu LNG mělo být dosaženo, mohlo by dojít k dalšímu zhoršení situace na trhu s energií a zvýšení cen, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro ekonomiku nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech.

Situace na trhu s energiemi se tak zdá být čím dál více komplikovaná. Vzhledem k politickým hrám na obou stranách Atlantiku budeme brzy svědky toho, do jaké míry Bidenova administrativa ustoupí Trumpových tlakům a jak to ovlivní celkovou energetickou situaci v USA i Evropě.