Americký ministr zahraničí Antony Blinken pro Financial Times potvrdil, že Spojené státy jsou "velmi znepokojené" situací na Ukrajině, kde se zdá, že Vladimir Putin zvažoval možnost použití jaderných zbraní. Zadržení této rozhodovací tendence ze strany Putina prý jistou měrou napomohla Čína.

"I kdyby se pravděpodobnost použití jaderných zbraní zvýšila z 5 na 15 procent, není nic, co by nás mělo více znepokojovat," uvedl Blinken. Podle jeho slov jaderné zbraně představují jednu z mála oblastí, kde může Čína pomoci USA, a to i přes její podporu Rusku. „Můžeme se domnívat, že Čína zasáhla a řekla: 'Nechoďte dál,'“ dodal.

Důležité je, že Peking se od plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 vyprofiloval jako klíčový spojenec a ekonomický podporovatel Moskvy, přičemž Čína opakovaně odmítá obvinění z podpory ruského vojenského úsilí, jak informuje server The Kyiv Independent.

Strach z možného jaderného konfliktu se stal hnací silou přístupu americké administrativy k situaci na Ukrajině. Během prezidentství Joea Bidena byl Bílý dům opatrný ohledně dodávek některých zbraní a nedal Kyjevu povolení pro hlubší útoky na ruské území z obavy z Putinových „červených linií“.

Putinovo nově vyhlášené kolo jaderných hrozeb přišlo po Bidenově rozhodnutí umožnit Ukrajině útočit na některé ruské cíle pomocí amerických zbraní dlouhého doletu. Ruský prezident rovněž aktualizoval svou jadernou doktrínu, čímž rozšířil kritéria pro možné použití jaderných zbraní.

Podle amerických zpravodajských zdrojů se však riziko jaderného útoku ze strany Ruska v současnosti nezvýšilo a i nadále se jeví jako velmi nepravděpodobné. Blinken hájil Bidenovu politiku tím, že Putin čelí „strategické porážce“ a NATO, jakožto obranná aliance, zpevňuje svou pozici v Evropě.