Dvořáková, renomovaná vědkyně a filantropka, od roku 1996 pracuje v laboratoři nukleární magnetické rezonance na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Její kariéra se rozvíjela i díky jejímu výzkumu v oblasti látek účinných při léčbě HIV/AIDS. Za více než dvanáct let v Ústavu organické chemie a biochemie České akademie věd, pod vedením profesora Antonína Holého, se jí podařilo získat přes 200 milionů korun, které věnovala do nadace, kterou založila se svým manželem.

Vzhledem k uplynulým okolnostem Dvořáková vystudovala organickou chemii, přičemž po srpnu 1968 se její rodina kvůli politickým postojům stala obětí diskriminace, což ke studiu medicíny vedlo k neúspěchu. Dvořáková tvrdí, že i přesto dokázala najít své místo ve vědeckém světě, zaměřeném na onkologii a virologii.

Podle Dvořákové mladí vědci dnes čelí jiným výzvám. Nová generace vědců má k dispozici širší možnosti a zdroje a chová se jinak než ta předchozí. "Dosahují úžasných výsledků, o kterých jsme my jen snili," komentuje Dvořáková.

Nadace Experientia se zaměřuje na podporu mladých vědců a pomáhá jim překonat překážky v domácím výzkumném prostředí. "Mladí vědci často čelí tlaku a obavám o finanční stabilitu, zejména v počátečních fázích jejich kariéry," říká. Dvořáková také zdůrazňuje, že je důležité, aby vědci po ukončení postdoktorandského studia měli možnost ucházet se o místa v českých institucích, což je často velmi soutěživé a obtížné.

Dalším významným aspektem je otázka návratu mladých vědců z zahraničí. Podle Dvořákové se většina z nich chce vrátit domů, ale často zjistí, že v českém výzkumném prostředí již není místo pro jejich profesní růst. "Je to smutné, protože talentovaní vědci často odcházejí do zahraničí, kde nacházejí více příležitostí, než by měli doma," dodává.

„Věřím, že české univerzity mají potenciál, aby se lépe umístily v mezinárodních žebříčcích. Potřebujeme však více podpory a investic do výzkumu, aby se mladí vědci mohli plně rozvíjet a dobře adaptovat na globální vědeckou komunitu,” uzavírá Dvořáková.