Každý z nás touží žít v míru. Život bez války je naším přáním nejen pro nás, ale i pro naše děti a vnuky. Ale mluvit o míru nestačí. Je nezbytné, abychom byli připraveni na adresování hrozeb, které na nás číhají. Klíčem k obraně naší země je proto důsledná a trvalá příprava na případný konflikt.

V české společnosti bohužel vidím málo osobností, které by důrazně a vytrvale prosazovaly myšlenku silné obranyschopnosti. Výrazným problémem je relativizace ruské hrozby, přičemž obzvlášť varovné je, že se v našem diskurzu objevují jakoby nevinné hlasy, které zpochybňují vážnost situace. Někteří „chcimíři“ si myslí, že stačí opakovat fráze o míru a tím se odhání hrozba.

Mezi těmito lidmi jsou i ti, kteří se chovají stejně jako legendární postavy z filmů, které účelově volají po míru, aniž by chápali realitu hrozby. Jsou to obyčejní lidé, kteří zřejmě zapomněli, co znamená žít pod tyranií. Historie nás učí, že mírové deklarace bez odpovídající síly mohou vést k tragédiím.

Další skupinou, která nás ohrožuje, jsou pasivní občané, tedy ti, kterým je jedno, co se děje za hranicemi jejich ulice. Pro ně je svět jakýsi „hospodářský“ prostor, kde je hlavní starostí rodina a osobní pohoda. Dokud se jich něco přímo nedotkne, jsou ochotni nechat problémy ostatních stranou. V případě ohrožení pak zůstávají v klidu, což známe z historie, kdy byla česká společnost po roce 1968 apatická vůči okupaci.

Nejvýraznější a nejhlučnější jsou však politici, kteří chtějí na populistických heslech o míru získat hlasy. Jakékoliv úsilí o obranu a posílení naší bezpečnosti se zdá být pro ně obtěžující, přičemž se snaží manipulovat veřejným míněním. Pokud se náhodou ukáže, že většina občanů volá po obraně, okamžitě změní svůj potřeně pragmatický postoj.

Populismus v současné opozici ohrožuje obranyschopnost naší země. Opakovaně jsme slýchali od představitelů opozice zpochybňování výdajů na obranu a zbytečně se relativizoval ukrajinský boj za svobodu. Takové výroky, pokud zůstanou bez odezvy, mohou mít fatální důsledky pro naši bezpečnost.

Na závěr by nám mělo být jasné, že pravé přísloví - Si vis pacem, para bellum, tedy „Chceš-li mír, připravuj válku“, platí jako nikdy předtím. Chceme-li žít v pokoji, musíme být odhodláni bránit se. Pomoc Ukrajině musí být prioritou, abychom posílili naši vlastní bezpečnost a byli připraveni na další projevy ruské agresivity.