Podle nedávno zveřejněné studie mají lidé s nižším socioekonomickým statusen podstatně rychlejší proces stárnutí než jejich bohatší protějšky. To, jak rychle stárneme, je ovlivněno zejména návyky vytvořenými v mladém věku, které mohou být důsledkem nepříznivých životních podmínek.

Andrea Dalecká, autorka studie, uvádí, že jedinci s nižším socioekonomickým statusem čelí častějšímu výskytu nezdravého chování, jako je kouření, špatná strava a nedostatek pohybu. „Tyto aspekty mají přímý vliv na biologické stárnutí a zdraví jednotlivců,“ dodává.

Zajímavé je, že ačkoliv kalendářový věk je stejný pro všechny, biologické stárnutí je znatelně individuální. Například dva lidé ve věku padesáti let mohou mít zcela odlišné fyziologické a kognitivní funkce. Dalecká vysvětluje: „Pokud je biologické stáří vyšší než chronologické, pak mluvíme o zrychleném biologickém stárnutí.“

Vědecké srovnání: Kdo stárne rychleji?

Studie analyzovala data od 48 348 lidí ve věkovém rozmezí od 20 do 84 let. Vědci zjistili, že jedinci s vyšším socioekonomickým statusem vykazovali ve středním věku pomalejší biologické stárnutí, zatímco lidé ze socioekonomicky znevýhodněných skupin stárli rychleji, s největšími rozdíly mezi těmito skupinami v oblastech spojených s chudobou.

Rizika a zdravotní důsledky

Sociální nerovnosti se zhoršují s věkem, přičemž situace se zhoršuje od 20 let až do středního věku, kdy nerovnosti výrazně narůstají. Dalecká varuje: „Tyto rozdíly se projevují v celkové kvalitě života a zdraví jednotlivců, což může vést k závažným zdravotním komplikacím následně.

Rozdíly v rychlosti stárnutí jsou tedy nejen otázkou biologických procesů, ale také sociálních determinantů zdraví. Lze říci, že socioekonomický status hraje klíčovou roli v podmínkách stárnutí, a je proto zásadní, aby se na tyto faktory více zaměřovaly politiky veřejného zdraví a sociální péče.