KOMENTÁŘ / Karel Čapek, český spisovatel a myslitel, se dnes, 9. ledna 2025, od svého narození dožil 136 let. Přesto jeho myšlenky neustále rezonují v současné společnosti. Jak napsal ve svých článcích v roce 1938, svět se sice mění, ale lidé zůstávají ve svých podstatných rysech stejní. Je to apel na nás, abychom přemýšleli o tom, jakou budoucnost budujeme, a kdo jsme v jádru.

Podzim 1938 byl pro Československo zlomovým obdobím. Nacismus narůstal a mnozí lidé se radovali z očekávané revoluce. Jak Čapek varoval, radost nesměla vycházet ze zla; neměli bychom oslavovat nenávist nor vůbec nezapomínat na to, co se v historii odehrálo. Otázkou zůstává, zda jsme se poučili z našich chyb.

Čapek byl obdařen velmi jasným pohledem na lidskou přirozenost. Píše o tom, že nikdo se nesnaží přebarvit svou minulost; lidé s nenávistí a záští v sobě tuto vlastnost nesou stále. Je to upřímná připomínka stability lidského charakteru. Jak jsme svědky v současnosti, mnozí čelí vzrůstající polarizaci společnosti a extremistickým názorům, které se na nás valí z každé strany.

Na základě těchto myšlenek bychom měli zvažovat, co dnes znamená svoboda a jak s ní zacházíme. Čapek se také zamýšlel nad tím, jak se naši politici snaží “očistit” náš veřejný život a národ, přičemž zapomínají na skutečné hodnoty, které by nás měly spojovat, místo aby nás dělily. Oblíbený termín “národní obroda” se stal frází, pod níž se skrývá mnohdy nekritické přitakávání nebezpečným ideologiím.

Kdyby byl Čapek mezi námi dnes, zcela jistě by varoval před známými průvodci lidské mysli - manipulátory, populisty a extremistickými vůdci, kteří by rádi vyměnili naše hodnoty za své vlastní zájmy. Náš politický život je občas dramaticky obohacen o síly, které chtějí nechat veškerou zodpovědnost na ostatních. Zda se to stane znovu, to už záleží na nás – občanech, jak málo jsme ochotni tolerovat negativitu a nespravedlnost.

Právě nyní, kdy se opět potýkáme se vzestupem extremistických myšlenek a rozdělením společnosti, se Čapkovy slova jeví jako výstraha. Nejde pouze o minulost – odrazem nekontrolované moci může být i naše budoucnost. Jak se ukazuje, historie má tendenci se opakovat, avšak nejsme vyzbrojeni pouhými slovy; máme odpovědnost jednat a bránit to, co je správné. Opět se ptám: Jak jasně vidíme to, co se kolem nás děje, a jaké kroky jsme ochotni podniknout, aby nedošlo k opakování minulosti? Je důležité, abychom se nejen soustředili na „kdo je kdo“, ale také na „co děláme společně, aby to dobře dopadlo“. Dnešní společnost potřebuje více pohledu do minulosti, abychom dosáhli lepší budoucnosti. Jaké hodnoty si chceme předávat příštím generacím?