Senát se chystá na lednové projednání novelizace trestního zákoníku, která zavádí nový, velmi kontroverzní trestný čin nazývaný „neoprávněná činnost pro cizí moc“. Poslanecká sněmovna už návrh schválila hlasy vládní většiny, avšak v Senátu se očekává složitější jednání. Někteří senátoři již nyní upozorňují na vágní formulace a riziko zneužití zákona, které jakoby připomínalo pargrafy z dob komunistického režimu.

Novela zavádí možnost postihovat činnosti, které jsou vedeny úmyslem poškodit nebo ohrozit ústavní zřízení, suverenitu či bezpečnost České republiky ve prospěch cizí mocnosti. Do této činnosti může spadat nejen shromažďování informací pro cizí státy, ale také sledování osob zpravodajskými prostředky či přípravná jednání, jako je budování agenturní sítě.

Za základní sazbu trestu by hrozilo až pět let vězení. V závažnějších případech, kdy by činnost vedla k velké škodě nebo výraznému prospěchu pro pachatele, by tresty mohly dosáhnout až 15 let. Příprava takové činnosti by se rovněž stala trestnou.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zákon nijak neomezuje svobody občanů, ale naopak posiluje bezpečnostní opatření proti hybridním hrozbám a zpravodajským aktivitám cizích mocností. Opozice ale varuje před rizikem, že zákon by mohl být použit i proti běžným občanům a politickým oponentům. Někteří upozorňují na skutečnost, že nové znění připomíná známý § 98 z komunistického trestního zákoníku o podvracení republiky.

Podle jednoho z navrhovatelů, poslance Martina Exnera (STAN), je novela klíčovým krokem k zajištění bezpečnosti státu. Exner označil novelu za opatření proti zrádcům a kolaborantům, kteří úmyslně poškozují zájmy České republiky pro cizí moc.

Kritiky však poukazují na to, že široká definice trestného činu by mohla vést k nejednoznačným výkladům a zneužití vůči běžným občanům. Senátorka Hana Kordová Marvanová patří mezi nejhlasitější kritiky návrhu, když říká: „Je tam tolik vad, že si neumím představit, že bych pro to hlasovala. Paragraf je příliš gumový a dovoluje, aby pod něj spadaly i běžné aktivity. Chybí konkrétní skutek, což znamená, že o vině nebo nevině by rozhodoval pouze domnělý úmysl.“

Podle autorů návrhu cílí zákon především na ne-přátelské státy a jejich zpravodajské aktivity, avšak část senátorů se obává, že by široká definice mohla vést k nejednoznačně aplikovaným trestům vůči dalším skupinám jako novináři, akademici nebo aktivisty, kteří zkoumají citlivé oblasti bez úmyslu poškodit stát.

Proti návrhu se postaví i klub hnutí ANO, přičemž Jana Mračková Vildumetzová podotýká, že takovýto legislativní změna by měla projít samostatným legislativním procesem, nikoliv být přilepena k jinému zákonu. Tento postoj sdílí i další senátoři, kteří pozorují, že je zde riziko technicky špatně napsaného a nejasného zákona.

Dalším problémem, který někteří senátoři zmiňují, jsou přísnější pravidla pro udělování občanství občanům Ruské federace, což může narazit na mezinárodní úmluvy a principy retroaktivity.

Senátní výbory začnou návrh posuzovat v následujících týdnech, avšak očekává se, že jednání bude komplikované a výsledky hlasování těsné. Závěrečným krokem by byl podpis prezidenta Petra Pavla, jehož postoj k návrhu zatím není znám. Prezidentova role by mohla být klíčová, pokud by senát návrh schválil s minimální většinou. Tato novela, s potenciálními dopady na občanské svobody, vzbuzuje velké vášně a obavy mezi českou veřejností.