V posledních týdnech jsme byli svědky zásadních politických změn kolem světa, a to počínaje rezignací kanadského premiéra Justina Trudeaua. Novým vládcem Rakouska se bude pokoušet stát pravicový populista Herbert Kickl, což je první takto zaměřený politik, který se pokusí o sestavení vlády v této zemi.

Nocí 5. listopadu 2023 otřásly Spojenými státy, když Donald Trump s jasnou většinou vyhrál americké volby. Jeho vítězství spustilo vlnu reakcí, které vedly k destabilizaci nejen v Americe, ale i v Evropě. Rozpadla se německá vláda, a Marine Le Penová, populistka z Francie, přivedla svou vládu na pokraj kolapsu. V mnoha zemích, jako například v Jižní Koreji a Rumunsku, se potýkají s dramatickými politickými situacemi a s potlačováním demokratických hodnot.

Pod tlakem Trumpových změn atmosféry, které po jeho vítězství nastaly, se odehrává i dramatický ústup od liberalismu, který byl dlouhou dobu dominantní v západních společnostech. Skotský historik Niall Ferguson označil tento fenomén za „změnu vibrací“ a vysvětlil, že změna atmosféry je klíčová pro pochopení toho, jak změní globální politickou scénu nejen Spojené státy, ale i další země.

Trumpovo vítězství má potenciál otevřít cestu dalším populistickým vůdcům v jiných částech světa, jako je argentinský prezident Javier Milei a izraelský premiér Benjamin Netanjahu, kteří se dříve marně snažili dosáhnout politického úspěchu. Tento trend může inspirovat další státníky k radikálnímu přehodnocení svých politik a strategií.

Dnes je jasné, že Trumpovo přistoupení k moci může mít dalekosáhlé důsledky na mezinárodní scéně. Očekává se, že jeho styl bude usilovat o návrat k agresivní politice, která byla sice ve jménu světového míru nedávno potlačena, ale díky Trumpovu vlivu bude pravděpodobně obnovena.

Jak upozorňuje Ferguson, ostatní země, ať už Rusko, či Čína, se budou muset vyrovnat s novou realitou a přehodnotit své postoje vůči USA, které se pod Trumpem vyskytly v pozici, kdy se nebojí eskalovat konflikty, aby ochránily své zájmy.

V současnosti můžeme vidět, že Trump ve funkci prezidenta by mohl přinést období, které bude více zaměřeno na nacionalismus a zájmy velkých korporací, což by mohlo znamenat i odklon od mezinárodní spolupráce v oblastech jako je ochrana životního prostředí nebo podpora lidských práv.

S příslibem „Amerika na prvním místě!“ se Trumpův styl může stát vzorem pro další populistické vůdce po celém světě, přičemž je pravděpodobné, že to bude mít výrazný dopad na politické diskuse v mnoha zemích, které se snaží vybalancovat mezi tradičními liberálními hodnotami a vycházející vlnou populismu.

Nový americký prezident přesto nemá vyhraněnou ideologii, ať už by to mohlo znamenat návrat k některým klasickým hodnotám, ačkoli zásadní otázky jako ochrana menšin a demokratická participace zůstávají na pokraji zájmu.

Zatímco se větší mocenské struktury snaží minimalizovat negativní dopady, se zdá, že cesta vpřed bude plná výzev a konfliktů, které se nevyhnutelně objeví, a je otázkou, jak se s těmito změnami dokážou jednotlivé země vyrovnat.