Národ

Očima ekonoma: Vládní úspory jsou minulostí, blíží se zbytečné zadlužení?

2025-01-09

Autor: Eliška

Pokud se podíváme na rychlý růst mezd a zejména cen v posledních letech, schodek rozpočtu není tak dramatický, jak se zdá. Klíčovým ukazatelem pro vyhodnocení vládního hospodaření je tzv. strukturální deficit, což je číslo očištěné od vlivu inflace a celkového vývoje ekonomiky. Důležité je zmínit, že do hodnocení by měly být zahrnuty také mimořádné výdaje, například náklady na odstranění následků katastrofálních povodní.

Očištěné číslo o strukturálním deficitu bude teprve publikováno, a to nikoli jen za centrální vládu, ale za celé veřejné finance, tedy i kraje, obce a zdravotní pojišťovny. Podle dosavadních odhadů se vládě mezi lety 2023 a 2024 podařilo posunout k úspornějšímu hospodaření. Zatímco v roce 2023 byl schodek 271,4 miliardy korun, pro příští rok se struktura výdajů neuspořádá tak razantně, což vzhledem k očekáváním nevypadá příliš optimisticky.

Vládní plán rozpočtu pro rok 2025 neobsahuje cíle ambiciózního šetření, a tudíž se očekává, že strukturální deficit ve veřejných financích zůstane na úrovni 2 % HDP. Tato pasivita může být motivována blížícími se parlamentními volbami, kdy se vládní strany nechtějí dostat do situace, která by mohla rozkolísat jejich popularitu.

Úsporné kroky, které vláda loni zavedla, zahrnovaly desítky konkrétních opatření, mezi nimiž byla redukce dotací. Je zajímavé podotknout, že vládní financování projektů a dotací bylo v minulosti často problematické a vedlo k neefektivnímu využívání zdrojů. Například plánovaný objem snížení neinvestičních firemních dotací byl navržen na 80 miliard korun, avšak skutečnost se ukázala být o 10 miliard lepší díky zásahům spojeným s povodněmi.

Není tedy překvapením, že se ministerstvo financí snažilo propagovat pozitivní obraz o vládním hospodaření. Skutečný schodek 271 miliard korun skončil pod odhadem 282 miliard, což vláda prezentovala jako úspěch. Nicméně, je důležité mít na paměti, že jakákoli forma klamání prostřednictvím prezentace statistiky může vést k tomu, že si veřejnost a investoři vytvoří mylný obrázek o stabilitě ekonomického systému.

Odstupující vláda se snaží posílit svoje postavení, ale její rozpočtová politika směrem k budoucím letům, včetně pochybností o reálnosti prognóz vývoje, naznačuje, že nás čeká hodně výzev. Je pravděpodobné, že následující roky přinesou další otázky ohledně udržitelnosti veřejných financí, přičemž stále skryté náklady povodní nebo aktuální ekonomické problémy, jako je inflace, budou klást další nároky na hospodaření státu.

Konečně, pro rok 2024 se navrhují investiční výdaje čtvrt bilionu korun, a i přes očekávaný nižší schodek se nezdá, že by vláda činila dostatek opatření pro prevenci potenciálního budoucího zadlužení. S výhledem na turbulentní ekonomické prostředí si lze klást otázky, zda se nejedná o cestu k dalšímu vyplnění deficitu a schodku, nebo se snad stane 90. léta minulého století znovu realitou, kdy se zadlužení stalo normou.