Úvod

Nová studie nizozemského Institutu pro ekonomiku práce (IZA) analyzuje ekonomické dopady migrace na nizozemský státní rozpočet. Zjistilo se, že mezi přistěhovalci, kteří přicházejí pracovat, a azylanty existují významné rozdíly, přičemž azylanté mohou představovat dlouhodobější finanční zátěž pro stát.

Nárůst přistěhovalectví a politická reakce

V současnosti se Nizozemsko potýká s nárůstem přistěhovalectví, což přichází ve chvíli, kdy pravicová koalice premiéra Dicka Schoofa plánuje zpřísnění azylové politiky, s cílem snížit počet žadatelů o azyl o 100 000 lidí ročně. Tato studie podporuje argumenty, že pokud se migrace nepodaří omezit, vznikne tlak na veřejné služby, jako je zdravotnictví a dostupné bydlení.

Finanční dopad azylantů a pracovníků

Podle studie stojí jeden azylant stát během svého života přibližně 400 000 eur (asi 10 milionů korun). Negativní ekonomické dopady jsou přitom nejvíce patrné u azylantů pocházejících z Afriky a Blízkého východu. Naopak migranti, kteří přicházejí do Nizozemska za prací, přinášejí do státní pokladny zisk ve výši 100 000 eur (přibližně 2,5 milionu korun) na osobu, pokud dorazí ve věku mezi 20 a 50 lety. Děti těchto migrantů mají také pozitivní vliv na ekonomiku, zatímco potomci azylantů bývají pro veřejné finanční prostředky zátěží.

Rozdíly mezi přistěhovalci podle původu

Autoři studie zdůrazňují obrovské rozdíly mezi náklady na migraci ze západních a nezápadních zemí. Přistěhovalci z Velké Británie, USA a Japonska přispívají více, než z Nizozemska čerpají, zatímco migranti ze zemí jako Súdán, Maroko, Afghánistán, Irák a Sýrie zatěžují státní rozpočet nejvíce.

Demografické a politické výzvy

Kromě ekonomických aspektů se Nizozemsko potýká s problémem stárnutí populace a nízké porodnosti, přičemž více než 20 % obyvatel je starších 65 let. Vláda má v úmyslu udržet blahobyt a uvádí, že k dosažení cíle 20 milionů obyvatel je potřeba přijmout 68 000 migrantů ročně. Tento cíl je výrazně nižší než současný počet žadatelů o azyl a pracovních migrantů, který činí kolem 170 000 ročně.

Změny v imigrační politice

Nizozemská koalice nedávno zavedla pohraniční kontroly na hranicích s Německem a Belgií, což může být v rozporu s pravidly EU. Jak se bude vývoj situace vyvíjet, zůstává otázkou, která bude mít dalekosáhlé dopady na ekonomiku a společnost v Nizozemsku.