V letošním lednu vstoupily v platnost důležité změny v českém sociálním systému, politici se chystají jednat o dalších návrzích. Jedním z nejvíce diskutovaných témat před nadcházejícími volbami je systém dávek. Sociolog Dan Prokop z institutu PAQ Research poukazuje na to, že aktuální návrh obsahuje řadu nedostatků. "Opravená verze by mohla být skutečně dobrou reformou," uvedl Prokop v pravidelném pořadu na Radiožurnálu.

Od ledna se podnikatelům a živnostníkům zvyšují odvody. Minimální záloha na sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vzroste o 907 korun, zatímco minimální záloha na zdravotní pojištění se zvedne o dalších 175 korun. Celkově se tak měsíční odvody zvýší o 1082 korun, což vyvolává hněv a diskuzi především na sociálních sítích.

Na jedné straně je to méně, než co odvádí zaměstnanec s minimální mzdou, která bude také navýšena z 20 800 korun. Po přepočtu to vychází přibližně na 10 000 korun na odvodech. Velkým tématem je také, jak se to promítne do životní úrovně nízkopříjmových OSVČ, které často odvádějí výrazně méně. Vysokopříjmoví živnostníci naopak získávají výhodu z nízkých minimálních odvodů.

"Paušální daň dnes v Česku funguje absurdně," tvrdí Prokop. Upozorňuje na to, že i pro lidi s hrubým příjmem 1,5 milionu korun se účetnictví levněje tím, že platí paušální daň, která je nižší než odvody většiny zaměstnanců. Původní myšlenka této daně, která měla usnadnit život nízkopříjmovým podnikatelům, se tak zvrhla v benefity pro pracovníky kanceláří a IT specialisty.

Další velkým problémem jsou nespravedlnosti v samotném systému dávek. Například pokud je někdo v insolvenci a vydělává 10 000 korun, jeho dávky se snižují, což může vést k tomu, že přijde o významnou část příjmu. Podle Prokopa to situaci spíše zhoršuje, než pomáhá.

V lednu se očekává projednání velkých novel v Parlamentu, včetně změn v systému dávek, který by měl být sloučen do jedné jednoduché výplaty, ale obsahuje řadu nedostatků. Podle Prokopa bychom se měli zaměřit na posílení sociálních stipendií, aby byla upprohlášena spravedlnost a účelnost systému.

Z důvodu celkových změn na trhu práce, zejména v souvislosti s digitalizací a zjednodušením přístupů k různým dotacím a dávkám, je důležité nezapomensat i na zranitelné skupiny obyvatelstva. Prokop se domnívá, že systém musí reflektovat skutečné potřeby lidí v určitých životních situacích, a že úpravy v legislativě by měly mít za cíl podporovat spravedlnost a zohlednění individuálních podmínek.