Petr Pavel zahájil třetí rok ve funkci prezidenta a podle politologa Lukáše Jelínka se mu v loňském roce podařilo lépe formulovat své názory k zákonům, které podepisuje. Nicméně mu chybí autorita a respekt od koaličních politiků. "Ti přijdou jen na Hrad, ale zbytek si musí vybojovat sám," hodnotí Jelínek.

Pavel čelí výzvám v politicky citlivém roce, kdy se blíží volby. Jeho rozhodnutí podepsat důchodovou reformu a státní rozpočet, přestože mu jeho poradci doporučovali jinak, vzbudilo debaty. Přesně toto může vyvolat dojem, že se snaží oslabit vládní koalici nebo podporovat opozici, pokud by museli poslanci na poslední chvíli schvalovat rozpočet.

Dalším obdobím pro Pavla bylo, kdy se ze státního ceremoniálu měl změnit v terapeuta, snažícího se o zklidnění mezi vládou a opozicí. Po "slavné" schůzce na Hradě, na které zástupci hnutí ANO hovořili o špatné akustice a nedohodě s vládou, se ukázalo, že prezident má stále slabou pozici.

Důležitou otázkou je, zda má prezident vůbec moc spojit znepřátelené tábory. Teoreticky ano, ale prakticky bude mnohem náročnější dosáhnout skutečných kompromisů. Pavel se snaží o stabilizaci situace, avšak jeho autorita zůstává slabá, a tak je jeho snaha vnímaná skepticky.

Pavelova mediální přítomnost byla v loňském roce výrazná, ale výkony vyvolávají stále větší kritiku. Jeho popularita klesá, protože lidé si uvědomují, že ani prezident nemůže zavděčit všem a stává se objektem kritiky jako ostatní politici.

Pavel se také snaží o důchodovou reformu, která je klíčová pro budoucnost ekonomiky. Zde se ukázalo, že se snažil vyvolat minimální tlak na koalici, avšak výsledky schůzky ukázaly, že je spíše v pozici posla, než lídra.

V právě probíhajícím roce Pavel vykonává řadu zahraničních cest, přičemž jeho podpora pro Ukrajinu se stává hlavním tématem. Jeho angažovanost v zahraniční politice je vnímána jako zásadní. Pavel, bývalý vysoký vojenský důstojník NATO, přináší do diskuze respekt a hluboké znalosti, což posiluje jeho postavení v zahraničněpolitických dohodách.

Debaty o posílení Ukrajiny v očích české veřejnosti sílí, avšak domácí situace mu nehraje do karet. Zatímco Pavu klesá důvěra, jeho postavení v mezinárodní scéně roste. Zároveň je ale zřejmé, že blízkost jeho postavení k vládě může negativně ovlivnit jeho popularitu. V turbulentním politickém prostředí, kdy občané ztrácejí důvěru nejen v politiky, ale i v instituce, je to pro Pavla cesta složitá. Je nutné férově zhodnotit, že rok 2024 pro něj může být zlomový.