V novoročním projevu zdůraznil prezident Pavel, že Česká republika by měla vážně zvážit vstup do eurozóny. Tvrdí, že přijetí eura by mohlo posílit českou ekonomiku a zvýšit postavení země v Evropské unii. Trvá na tom, že i když Česko nedosáhne paritních platů s Německem, přechod na evropskou měnu by mohl zlepšit životní podmínky a hospodářské prostředí.

Tato slova vzbudila v politických kruzích i ve veřejnosti značnou odezvu. Zatímco přívrženci eura vidí tento krok jako logický posun směrem k prohlubování evropské integrace, odpůrci varují před problémy, které eurozóna dlouhodobě zažívá, jako například opakované porušování pravidel Paktu stability a růstu.

Ekonom Lukáš Kovanda klade otázku, zda je eurozóna vůbec připravena dodržovat vlastní pravidla, přičemž upozorňuje na to, že Pakt stability a růstu byl mnohokrát porušen. Podle jeho názoru by Česká republika neměla euro přijmout, dokud se členské státy eurozóny nezačnou důsledně řídit tímto paktem. "Česko se zavázalo přijmout euro při vstupu do EU, ale nezadalo konkrétní termín. Proto nemůžeme tvrdit, že by své závazky nedostálo," zdůrazňuje Kovanda.

Je zajímavé, že Pakt stability a růstu byl podmínkou pro zrušení německé marky, avšak mnohé členské státy eurozóny ho opakovaně porušovaly. Například v letech 1999 až 2017 byl Pakt porušen v 121 případech. Tato situace snižuje důvěru v efektivnost eurozóny, zvláště když uvážíme, že například po pandemii COVID-19 byl Pakt stability a růstu pozastaven, aby se zmírnily finanční dopady krize na členské státy.

Kovanda rovněž varuje před myšlenkou, že se ČR může připojit k eurozóně bez dodržování závazků, které její členské státy mají mají vůči euru. "Pakt představuje základ fungování eurozóny, a pokud Německo potřebovalo dodržovat pravidla, měla by je dodržovat i Česká republika," uzavírá Kovanda.

Česká republika, když vstoupila do EU v roce 2004, si vytyčila cíl přijetí eura, avšak nikdy nebyl stanoven oficiální termín. Po více než dvaceti letech není zřetelně definovaná ani funkce národního zmocněnce pro zavedení eura, což vyvstává jako problém. Diskuze o euru stále zůstává polarizovaná; část politiků, včetně prezidenta Pavla, podporuje přípravy na přijetí eura, zatímco premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS považují taková opatření za předčasná, dokud nebude jasné datum vstupu do eurozóny.

Aby Česká republika mohla přistoupit k euru, musí splnit Maastrichtská kritéria, včetně stabilizace veřejných financí a dodržování pravidel o inflaci a deficitech. Jenže jak ukazuje minulost, plnění těchto kritérií a dodržování stability zůstává v eurozóně problémem, což zvyšuje obavy o budoucnost eura a o to, jak by jeho zavedení mohlo ovlivnit ekonomickou situaci v Česku, které se momentálně potýká s prvními známkami inflace a stagnujícími platy.