Senát se blíží k projednání nové novely trestního zákoníku, která plánuje zavést nový a značně sporný trestný čin „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Tato novela prošla Poslaneckou sněmovnou bez větších potíží díky podpoře vládní většiny, avšak v Senátu se očekávají mnohem vášnivější debaty.

Novela se zaměřuje na postihování činností, které mají za cíl poškodit nebo ohrozit ústavu, suverenitu a bezpečnost České republiky ve prospěch cizích mocností. Mezi zahrnované činnosti patří nejen špehování na základě informací pro zahraniční státy, ale i sledování jednotlivců pomocí zpravodajských prostředků a příprava různých jednání, včetně vytváření agenturních sítí.

V základní sazbě by mohli pachatelé čelit trestu až pěti let odnětí svobody, zatímco v závažnějších případech by tresty mohly dosáhnout až 15 let. Příprava takových činností by byla rovněž trestná, což znepokojuje některé poslance.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) tvrdí, že tento zákon neomezuje svobody občanů, ale naopak posiluje bezpečnostní opatření v reakci na hybridní hrozby a zpravodajské aktivity ze strany zahraničních mocností. Opozice však varuje před možným zneužitím této legislativy proti běžným občanům a politickým kritikům. Někteří senátoři přirovnávají novelu k dávným paragrafům z doby komunistického režimu.

Poslanec Martin Exner (STAN), představitel návrhu, jej označuje za klíčový krok k zajištění bezpečnosti státu, a vyjadřuje naději na jeho rychlé schválení. Označuje tuto legislativu jako opatření proti zrůdcům a kolaborantům, kteří úmyslně poškozují zájmy České republiky.

Odpůrci návrhu, včetně senátorky Hany Kordovské Marvanové, považují definici trestného činu za příliš širokou a nejasnou. Varují, že by zákon mohl zasáhnout novináře, akademiky či aktivisty, kteří se věnují citlivým tématům bez úmyslu uškodit státu. Také se ozývají hlasy z ANO, které vyjadřují obavy ohledně retroaktivních pravidel pro udělování občanství občanům Ruské federace.

V ústředí debaty v Senátu se zřejmě objevují obavy o to, jak může zákon ovlivnit vztahy s aliancemi, jakými jsou i Spojené státy. Někteří senátoři upozorňují na možnost, že cíl dané legislativy by se měl zaměřovat na reálné hrozby, místo toho, aby byl použit jako politický nástroj.

Jakmile Senát schválí novelu, dostane ji prezident Petr Pavel na stůl k podpisu. Jeho postoj k návrhu zatím není znám, a tak se očekává, že vyvolá další diskusi. Důležitost tohoto krok se odhaduje jako vysoká, jelikož pokud novela projde, mohla by zásadním způsobem ovlivnit právní rámec pro ochranu státní suverenity a občanských práv.

Nyní se očekává, že senátní výbory zahájí posuzování návrhu v nadcházejících týdnech. Napjatá situace a potenciální odpor ze strany opozice naznačují, že projednání bude komplikované a výsledek hlasování ostře sledován.