Na otázku novináře, zda může vyloučit použití „vojenského nebo ekonomického tlaku“, aby dosáhl svého cíle získat Grónsko a Panamský průplav, Trump odpověděl zápor: „Ne, nemohu vás ujistit ani o jednom z těchto dvou, ale mohu říci toto: potřebujeme je pro ekonomickou bezpečnost,“ řekl Trump na tiskové konferenci v jeho floridském sídle Mar-a-Lago.

Zájem o Grónsko, které včera navštívil Trumpův syn Donald Trump mladší, dává zvolený prezident najevo opakovaně. Už během svého prvního funkčního období v roce 2019 se zmiňoval o koupi tohoto dánského autonomního území. Dánská premiérka Mette Frederiksenová tehdy jeho spekulace označila za absurdní a vzkázala Trumpovi, že Grónsko není na prodej. Trump nyní před novináři zpochybnil právní nároky Kodaně na ostrov a poznamenal, že tamní obyvatelé by podle něj v referendu pravděpodobně hlasovali pro samostatnost nebo pro připojení k USA.

V souvislosti s Panamským průplavem Trump kritizoval bývalého prezidenta Jimmyho Cartera, jehož prezidentství bylo zásadní pro vyjednávání a podpis dohod z roku 1977, které převedly Panamský průplav do panamských rukou. „Panamský průplav je ostuda,“ prohlásil Trump. „Jimmy Carter jim ho dal za jeden dolar a oni se k nám měli chovat dobře,“ dodal. Carter, prezident od roku 1977 do 1981, zemřel ve věku 100 let 29. prosince 2024, a jeho pohřeb se uskuteční 9. ledna.

„Utrácíme za Kanadu peníze,“ tvrdí Trump.

Pokud jde o Kanadu, Trump vyloučil použití vojenské síly k ovládnutí 40milionové země, ale hodlá využít ekonomické nástroje. „Zbavte se uměle nakreslené hranice a podívejte se, jak by to vypadalo, a bylo by to také mnohem lepší pro národní bezpečnost,“ řekl Trump. Spojené státy podle něj utrácejí obrovské peníze za bezpečnost svého severního souseda a zároveň s Kanadou mají velký obchodní deficit. Trump prohlásil, že USA nepotřebují ani kanadská auta, ani dřevo či cokoliv jiného.

Kanadský premiér Justin Trudeau reagoval na Trumpova slova s kritikou: „Není naprosto žádná šance, že by se Kanada stala součástí Spojených států. Pracovníci a komunity v obou našich zemích těží z toho, že jsou největšími obchodními a bezpečnostními partnery.“

Na té samé tiskové konferenci Trump také prohlásil, že by Mexický záliv chtěl přejmenovat na Americký záliv. Vyzval mexickou vládu, aby zastavila nelegální migraci do USA, hrozil Mexiku zvýšením cel a poznamenal, že jižního souseda Spojených států ovládají kartely. Bývalý prezident problematiku jižní americké hranice aktivně využíval už v kampani před volbami v roce 2016, kdy se poprvé dostal do Bílého domu a slíbil, že postaví zeď na hranici s Mexikem, za kterou Mexiko zaplatí. Sousední země za budoucí výstavbu nezaplatila a Trump v dalších letech nepravdivě tvrdil, že slíbil, že Mexiko zaplatí pouze za „kousek“ zdi.

Zatímco Trump pokračuje ve svých kontroverzních vyjádřeních a strategických plánech, je evidentní, že otázky národní bezpečnosti, obchodní spolupráce a geopolitické územní zájmy zůstávají klíčovými tématy v jeho politickém diskurzu.