Připravenost Spojených států na zajištění obrany Evropy klesá, což je alarmující pro bezpečnostní situaci na kontinentu. V nedávných vyjádřeních pro deník Echo24 premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil, že Česká republika je otevřena diskusi o zvýšení výdajů na obranu na tři procenta HDP, zatímco současná úroveň činí pouze dvě procenta. Tento krok by měl být realizován postupně a s ohledem na domácí ekonomiku.

Podle Ministerstva obrany ČR by Česká republika měla v roce 2024 dosáhnout dvou procent plnění závazku na obranu, což odpovídá přibližně 166,8 miliard korun. S tímto plánem je spojena intenzivní debata nejen o kvantitě výdajů, ale také o způsobu, jakým tyto prostředky použít pro modernizaci armády a podporu domácího průmyslu.

Fiala zdůraznil, že Evropa si musí být vědoma své bezpečnostní odpovědnosti, zvláště v kontextu rostoucího napětí ve světě. Jeho prohlášení poukazuje na očekávání, že USA pod novým prezidentem Donaldem Trumpem budou chtít, aby členské státy NATO významně zvýšily své obranné rozpočty.

General Trump hovořil o zvýšení výdajů na obranu na úroveň 5 % HDP, což vyvolává obavy o ekonomickou stabilitu členských států a o to, jak budou schopny tento závazek splnit. Fiala v této souvislosti uvedl, že je nutné hledat vhodnou rovnováhu mezi efektivní obranou a udržitelným rozpočtem.

„Musíme se zabývat nejen tím, co je v současnosti minimální úroveň, ale i tím, jaké dlouhodobé strategie obranou máme,“ řekl Fiala, který také dodal, že je důležité podporovat domácí vojenský průmysl, což by mohlo vést k inovacím a zvýšené konkurenceschopnosti.

Premiér taktéž zmínil, že v posledních letech dochází k zahájení modernizace armády, mimo jiné v oblasti nákupu nových stíhacích letounů F-35. Toto rozhodnutí vyvolalo kontroverzní debaty jak mezi vládními představiteli, tak v opozici.

Bezpečnostní experti vyjadřují obavy, že pokud skutečně dojde k poklesu americké podpory, mohlo by to vést k destabilizaci celého regionu, přičemž upozorňují na rostoucí evropské snahy o autonomní obranu bez závislosti na USA. Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity varuje, že pokud by členské státy NATO nebyly ochotny investovat do obrany dostatečně, může to vést k nevyhnutelným konfliktům a oslabení NATO jako celku.

Pokud se situace nevyjasní a členské země, jako například Francie a Německo, nevytvoří silné obranné struktury nezávisle na USA, Evropská unie může být postavena před vážnou výzvu při zajištění bezpečnosti svých občanů.