Ceny energií opět stoupají! Jaké důsledky to má pro české domácnosti a podniky?

Můžeme si oddychnout, ale pouze do chvíle, než bude zveřejněno další oznámení o regulovaných složkách ceny elektřiny od Energetického regulačního úřadu. Tato část ceny bude nadále zahrnovat náklady na posilování sítí a nezbytné investice v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE), které se bohužel ne vždy chovají jako stabilní zdroje. Očekává se, že náklady na elektřinu vzrostou o stovky miliard a stoprocentní zastavení růstu tohoto segmentu není na pořadu dne.

Je důležité být obezřetný a nepodléhat tvrzení, že cena elektřiny klesá. Zatímco takzvaná silová elektřina skutečně zlevňuje, regulované složky rostou.

V Norsku se vládní koalice spolu s nejsilnější opozicí shodly na nutnosti odpojení od evropské elektrizační sítě. Co to znamená? Potenciálně katastrofální důsledky nejen pro Norsko, ale také pro Švédsko, které je druhým největším exportérem elektřiny v Evropě. Pokud dojde k odpojení jejich kabelů, měly by obě země čelit problémům s dodávkami pro evropské trhy.

Nedostatek elektřiny z těchto zemí by mohl vést k vážným problémům, zejména v situacích, kdy nebude k dispozici dostatek obnovitelné energie a recepientům bude chybět okamžitá dodávka. Takové odpojení by mohlo přispět k riziku blackoutů v oblastech jako je Británie, Německo či Dánsko.

Kromě toho se může výrazně snížit dostupnost „zelené“ elektřiny, kterou Norsko a Švédsko vyrábějí převážně z hydroelektráren a větrných parků. Tento přechod na dovoz pro některé země znamená nejen ekvivalentní nedostatek elektrity, ale také nárůst cen na evropských trzích. Co víc, kolektivní evropské úsilí o snížení emisí může být výrazně ohroženo nedostatkem ekologické energie.

Zajímavé je, že i když o tomto problému psal renomovaný Financial Times, tuzemská média na tuto zásadní zprávu reagovala minimálně. Jak je možné, že tento důležitý aspekt energetické politiky u nás zůstává tak opomíjený?

Hlavní města a regiony poblíž Německa zažívají výrazné zvýšení cen elektřiny. Když se podíváme na příklad Göteborgu a Luley ve Švédsku, zjistíme, že ceny na jihu jsou vůbec nejvyšší v EU. Norové a Švédové si tedy často kupují elektřinu za ceny od Němců, i když doma mají levnější alternativy.

Diskuse o plynových elektrárnách jako alternativě k uhlí nabírá na obrátkách, zatím však není jasné, zda dokážeme realizovat tento přechod dostatečně rychle. Bez dostatečné výrobní kapacity se bude ČR stále více spoléhat na dovoz. Průběh a realizace plánovaných plynových elektráren a modernizace stávajících zařízení trvá dlouho a to, co mluvíme o letech, ne o měsících.

Situace se ukazuje jako kritická. Pokud naše vláda nedokáže prosadit mechanismy na ochranu uhlíkových elektráren, může být naše energetická nezávislost vážně ohrožena, což by mohlo mít zásadní dopad na české spotřebitele v nadcházejících měsících. Měli bychom se připravit na možné výkyvy a přehodnotit naše energetické strategie, dříve než bude pozdě.