Přechod na letní čas se koná vždy poslední březnovou neděli, zatímco přechod zpět na zimní čas se uskutečňuje v poslední říjnovou neděli. Mnoho lidí se ptá, zda má smysl stále měnit hodiny, a názor veřejnosti je rozdělený. Jaké jsou výhody a nevýhody této každoroční změny?

Historie změny času

V českých zemích má změna času fascinující historii. Poprvé se zaváděla v roce 1915, krátce po vzniku státní samostatnosti, ale vzápětí po první světové válce byla zrušena. V aktivním režimu se začala opět objevovat během druhé světové války v roce 1940 a systém přetrval devět let. O třicet let později, v roce 1979, se Česko potýkalo s ropnou krizí a chladnými zimami, což vedlo k opětovnému zavedení změny času.

V roce 1996 došlo k poslední zásadní změně, kdy byla doba trvání letního času synchronizována s pravidly Evropské unie. Tato změna vedla k tomu, že letní čas trvá sedm měsíců místo dosavadních šesti.

Dopady na zdraví

Vědecké studie ukazují na potenciálně negativní dopady pravidelného přechodu na letní a zimní čas na lidské zdraví. Například bývalá předsedkyně Akademie věd ČR, Helena Illnerová, varovala před změnami biorytmů a jejich vlivem na fyzickou a psychickou pohodu. Mnoho lidí po poslední březnové neděli hlásí nespavost nebo rozrušení.

Na druhé straně odborníci jako Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd naznačují, že trvalý pobyt v letním čase by nebyl pro zdraví více prospěšný než současný cyklus. Lidské tělo potřebuje ranní světlo, což naznačuje, že i nadále přechod na zimní čas má své opodstatnění.

Budoucnost změny času

V roce 2018 Evropská unie po rozsáhlých diskuzích navrhla zrušení tohoto systému, ale shoda na tom, jaký čas zachovat, stále chybí. Mnoho lidí by uvítalo trvalý letní čas, zatímco jiní se obávají negativních dopadů na každodenní život a zdraví.

Jste pro trvalé zachování letního času, nebo byste preferovali návrat k standardnímu zimnímu času? Možná by stálo za to se nad touto otázkou zamyslet, než se hodiny opět otočí.