Německo se chystá na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 23. února. Tento volební cyklus je poznamenán zvláštními podmínkami: koná se poprvé za téměř 40 let v zimních měsících a pod novými pravidly, jejichž cílem je omezit velikost Bundestagu. Po rozpadě koaliční vlády složené ze Sociálních demokratů (SPD), Zelených a FDP, se Německo ocitá v hledání nové politické stability. Aktuální průzkumy totiž naznačují vzestup podpory pro Alternativu pro Německo (AfD) a Zelené.

Podle nejnovějšího průzkumu agentury Insa pro deník Die Welt by konzervativní unie CDU/CSU získala 31 procent hlasů, což je stabilní výsledek ve srovnání s loňským prosincem. Na druhém místě se umisťuje AfD, která si polepšila o jeden procentní bod na 21,5 procenta, což je její nejlepší výsledek za poslední rok. Naopak Sociální demokraté vedení kancléřem Olafem Scholzem ztrácejí podporu, nyní by je volilo pouze 15,5 procenta respondentů.

Zelení zaznamenali nárůst o 1,5 procentního bodu a dostali se na 13,5 procenta, což je jejich nejlepší výsledek od konce roku 2023. Vzhledem k aktuálním trendům by se původně vládnoucí FDP a také Levice mohly dostat mimo parlament, zatímco nově vzniklé hnutí Bündnis Sahra Wagenknecht (BSW) by se s 6,5 procenty mohlo dostat do Bundestagu.

Debaty o možných koalicích se probíhají za intenzivních spekulací. CDU/CSU by teoreticky mohli spolupracovat se Zelenými nebo SPD, ale spolupráce s AfD je ze strany tradičních konzervativců jednoznačně odmítána. Taktéž panují dohady o návratu FDP do vlády, pokud překonají pětiprocentní hranici.

Policie průzkumu ukazuje vysokou míru politické angažovanosti občanů: každý druhý respondent se během Vánoc vyjadřoval na politické téma s rodinou nebo přáteli, a desetina uvedla, že tyto diskuse změnily jejich volební preference.

Nadcházející volby se konají v historických okolnostech. Atmosféra kampaně je poznamenána nejen zimním počasím, ale i rostoucí polarizací společnosti. Politolog Stefan Meyer upozorňuje, že "tyto volby přicházejí v období rostoucí polarizace, přičemž AfD dokázala využít ekonomických obav a nespokojenosti s migrační politikou."

Nadcházející hlasování bude prvním testem nového volebního zákona, který má snížit počet poslanců Bundestagu z 736 na 630. Tento zákon prosadila Scholzova vláda, avšak CDU/CSU již avizovala, že se jej po volbách pokusí zrušit.

Závěr kampaně proběhne za ztížených podmínek zimního počasí, což by mohlo ovlivnit volební účast, zejména mezi seniory. Ruth Brandová, předsedkyně volební komise, zdůrazňuje, že "zimní volby jsme nezažili skoro třicet let, což by mohl být rozhodující faktor." Sedm týdnů před volbami se tedy rýsuje jasný favorit v podobě CDU/CSU, ale otázkou zůstává, zda Německo po volbách nalezne stabilní vládní většinu, která by zajistila dlouhodobou politickou a ekonomickou obnovu.