Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 7. 1. 2025 v 0:56 SEČ. Pozorování konjunkce Měsíce s Venuší i zakrytí planety Saturn se nakonec podařilo zaznamenat, i když pouze menší skupině pozorovatelů. Nyní se můžeme těšit na přechod Měsíce přes Plejády, který se odehraje v noci na pátek. Měsíc začne 10. ledna po půlnoci zakrývat i nejjasnější hvězdy. Merope zmizí krátce po třetí hodině SEČ. Kolem 3:45 při výstupu Merope se přiblíží k Alcyone a nakonec Měsíc blízko obzoru zakryje i hvězdu Atlas. To proběhne kolem 4:10 SEČ a nedlouho poté Měsíc zapadne.

Planety

Ranní viditelnost planety Merkur pro nás ve střední Evropě skončila. Venuše (-4,5 mag) je velmi výrazným objektem na večerní obloze. Každým dnem se přibližuje slabší planetě Saturn (1,1 mag), k níž bude nejblíže 18. ledna. Jasný Jupiter (-2,7 mag) je večer vysoko na jihovýchodě, přičemž nad severovýchodem je naoranžovělý Mars (-1,4 mag). Jeho opozice nastane 16. ledna. Pozorování slabších planet Uran a Neptun narušuje svit Měsíce.

Aktivita Slunce

Aktivita Slunce v současnosti dosahuje vysokých hodnot. Povrch je pokryt mnoha skvrnami a došlo rovněž k nejsilnějším erupcím kategorie X. Polární záře, které nastaly na přelomu roku, byly nejjasnější 1. ledna večer a fotograficky se daly zachytit i 4. ledna večer. Další příležitosti tedy mohou brzy následovat. Snímky Slunce nyní můžeme sledovat například na webu Spaceweather.com, na stránkách observatoří GONG či belgického slunečního centra, a Slunce v UV oblasti pak z družice GOES-16.

Nová česká kometa

Nová česká kometa dostala jméno – C/2024 Y1 (Mašek). Po téměř čtvrtstoletí se tedy podařil další objev komety s českým jménem, přičemž tentokrát objevitel ovládal dalekohled na dálku přes internet z Liberce a šlo o první objev české komety na jižní polokouli. Kometa již prošla periheliem a k Zemi se již příliš nepřiblíží. Je tedy velmi slabá, a Martin její jasnost změřil na 15 mag. Kometa bude dále slábnout a nízko na naší obloze bude možné ji zkusit vyfotografovat od poloviny února v Eridanu zhruba 20 stupňů vysoko na večerní obloze.

Kometa C/2024 G3 (ATLAS)

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) se stává jasným objektem jižní oblohy. V minulém týdnu zaznamenala zjasnění a 4. ledna byla na hranici viditelnosti pouhým okem i na světlé obloze. Jasnost se pohybuje mezi 1 a 2 mag. Další osud je nejasný – buď dojde k rozpadání, nebo k aktivaci dosud neaktivní části jádra. Kdyby se však povedlo, lze očekávat možnou viditelnost extrémně nízko na naší obloze za soumraku, neboť kometa má ještě prudce zjasňovat. Nicméně v úvodu ranního občanského soumraku je v podstatě neviditelná kvůli blízkosti obzoru, což platí pro celý tento týden. Velmi malá šance na viditelnost a fotografování se může vyskytnout možná jen o víkendu 11./12. ledna. Od 13. ledna nastane obdobně slabá viditelnost večerní oblohy, neboť kometa se dostává velmi blízko Slunce. Snad jen kdyby rozvinula nějaký delší ohon, nebo dosáhla jasnosti Venuše (-4,4 mag), by pro nás nastala nějaká šance na její fotografování. Kometa dosáhne perihélia 13. ledna a jasnost mezi -4 a -6 mag zatím nelze vyloučit.

Kosmonautika a sondy

Nová raketa New Glenn, osazená sedmi motory BE-4 na prvním stupni, by měla poprvé startovat 8. ledna. Hned při prvním letu je v plánu pokus o přistání na přistávací plošině Jacklyn. Super Heavy Starship má startovat 10. ledna v konfiguraci stupně B14 s 33 motory Raptor druhé generace a Starship S33 se šesti motory. V plánu je opakování letu IFT-5 a IFT-6 s přistáním obou stupňů a tentokrát i pokusu o vypuštění několika družic a testem opětovného zážehu v kosmu, aby další testovací let mohl Starship navést na orbitální dráhu, kde by pak dokázala zpomalit a přistát zpět na místě startu. Při tomto testu Starship opět dosedne do Indického oceánu. Na startovní rampu má dosednout první stupeň Super Heavy. Při letu IFT-5 se mu to povedlo poprvé v historii, avšak při IFT-6 kvůli problémům s rampou podstoupil raději přistání do moře. Starship poletí v nové vylepšené verzi, která je o 1,7 m vyšší a má menší a posunuté přední klapky, které jsou nyní lépe chráněny před horkým plazmatem, jež obtéká loď při návratu do atmosféry. Stále je tedy co testovat, a to včetně lodi nové generace, která také obsahuje další vylepšení s ohledem na budoucí další pobyty ve volném kosmu.

Výročí

6. ledna 1915 (110 let) se narodila finská astronomka Liisi Oterma. Její jméno se vyskytuje u několika komet, které objevila nebo spoluobjevila – 38P/Stephan-Oterma, 39P/Oterma a 139P/Väisälä-Oterma. Mezi lety 1938 až 1953 objevila také 54 planetek. 7. ledna 1610 (415 let) poprvé pozoroval Galileo Galilei čtyři Jupiterovy měsíčky. Pojmenoval je jako Hvězdy Medicejské na počest svému panovníkovi, ale dnes jsou známy jako Galileovy měsíce. Dostaly jména Io, Europa, Ganymed a Callisto. Ve skutečnosti Galileo objevil pouze tři měsíce, neboť čtvrtý se mu vynořil až při pozorování 13. ledna. Po několika týdnech si Galileo byl jistý, že jde o měsíce Jupiteru, neboť pečlivě zaznamenal jejich pohyb kolem planety. 7. ledna 1985 (40 let) odstartovala první japonská meziplanetární sonda Sakigake. Známá je jako jedna ze sond, které zkoumaly v roce 1986 Halleyovu kometu (dalšími byly japonská Suisei, sovětské Vegy, americký International Cometary Explorer a evropská Giotto). 8. ledna 1845 (180 let) se narodil maďarský astronom Fényi Gyula. Věnoval se pozorování Slunce jak skvrn, tak spektroskopii protuberancí. Bývá uváděn jako první, kdo upozornil na korelaci počtu skvrn a protuberancí. 12. ledna 1910 (115 let) zpozorovali horníci a pravděpodobně i další obyvatelé na jihu Afriky jasnou kometu. Už v době objevu měla jasnost -1 mag a o pět dní později dosáhla perihelia. 17. ledna zjasnila natolik, že byla vidět pouhým okem na denní obloze. Jakmile se dostala do viditelnosti na severní polokouli, její ohon dosáhl na začátku února délky až 50 stupňů. Je skutečně pozoruhodné, že se v tomto roce objevily dvě tak jasné komety, neboť v dubnu toho roku proletěla perihelia také slavná Halleyova kometa, která byla nádherná, protože když se pak v květnu přiblížila k Zemi, její jasnost dosáhla jasu nejjasnějších hvězd oblohy a ohon dosahoval délky desítek stupňů. 12. ledna 2005 (20 let) odstartovala ke kometě 9P/Tempel 1 sonda Deep Impact. Sonda nesla na palubě impaktor, který 4. července 2005 narazil do jádra komety a pomohl tak prozkoumat její složení v zasaženém místě. V rámci mise EPOXI poté sonda navštívila kometu Hartley 2, kterou fotografovala v listopadu 2010.

Výhled na příští týden

opozice Marsu 16. ledna konjunkce Venuše a Saturnu 18. 1. Výročí: Huygens přistání na Titanu Výročí: Warren De la Rue Výročí: Thomas Stafford Výročí: meteority Tagish Lake Výročí: nalezen první meteorit na Marsu.

Doporučené odkazy