Marie Růžičková se rozhodla opustit svůj domov, kde neměla ideální podmínky pro dospívání. Rychle našla práci v sousedním Rakousku, kde barovým servírováním doufala v nový a lepší život. I přesto ji stále táhlo zpět do rodné země.

Vladimir Růžička, známý hokejový kouč, vzal své dcery na Bratislavský hrad, což naznačuje, že se snažil vytvořit rodinné vzpomínky, i když situace byla složitá.

Po návratu do Čech začala pracovat v fastfoodu, ale minimální mzda jí nestačila na pokrytí životních nákladů. Pak se rozhodla k radikální změně, kdy začala pracovat v tanečním klubu, přičemž je jasné, že tento krok ji přivedl do zcela jiné, často nebezpečné sféry. "Ten den, kdy jsem přijala nabídku, jsem se odstěhovala z Prahy do Chomutova," odhaluje ve svých dílech v pořadu Marie Růžičková BEZ OBALU na HeroHero.

V tu chvíli čelila pasivnímu kouření a zdravotním problémům, které ji trápily: "Měla jsem záněty močového měchýře, ledvin. Hodněkrát jsem zkolabovala, protože jsem byla dehydratovaná, to kvůli alkoholu. Zestárla jsem o dva – tři roky rychleji,” svěřuje se.

Setkání s Vladimírem Růžičkou považuje za osudové, avšak ani tehdy nebyly podmínky pro vztah ideální. Brali se rok po smrti jeho první ženy, která podlehla rakovině. „Mě označovali za tu, co rozbila rodinu, a zlatokopku. Byla jsem postavena do pozice člověka, kterým já ani nejsem,“ říká s obtížemi.

Marie se snažila vyrovnat se s negativními reakcemi veřejnosti, což vedlo k veřejnému lynči ze strany některých nevraživců. Její situace tak odráží nejen osobní tragédie, ale i širší sociální problémy, se kterými se ženy v obdobných situacích často potýkají. Jak se vyrovná s hrozbami a tlakem ze strany médií a společnosti? Tato otázka nadále zůstává aktuální.